PO STOPÁCH ELEKTRICKÉHO NAKLADAČE VOLVO L120

V jihlavském závodě společnosti Enviropol, největšího tuzemského zpracovatele elektroodpadu, začal před několika měsíci pracovat nový kolový nakladač Volvo L120 Electric. Dvacetitunový stroj s čistě elektrickým pohonem tu nahradil starší nakladač se spalovacím motorem a od prvních dnů se zapojil do každodenní manipulace s materiálem. Jak se osvědčil v náročném prostředí recyklačního závodu? A může být elektrický pohon při takovém nasazení ekonomicky výhodnější než klasický diesel? Vypravili jsme se přímo do provozu, abychom zjistili, jaké zkušenosti s novou technikou v Enviropolu mají.

Elektrický nakladač v náročném provozu

Staré lednice, pračky, televizory, počítače a další vysloužilé elektrospotřebiče. To vše končí ve zpracovatelském závodě společnosti Enviropol v Jihlavě, který patří k největším zařízením svého druhu v České republice. Roční zpracovatelská kapacita zde dosahuje až 37 000 tun elektroodpadu, z něhož se pomocí moderních technologií získávají druhotné suroviny pro další využití. Nedílnou součástí provozu je proto také výkonná manipulační technika, která zajišťuje přesuny materiálu mezi jednotlivými pracovišti a jeho nakládku na nákladní automobily.

Právě tuto práci zde před několika měsíci převzal nový čelní kolový nakladač Volvo L120 Electric. Stroj dodala společnost Ascendum Stavební stroje Czech, výhradní tuzemský prodejce stavebních strojů Volvo, která se společně se zákazníkem podílela také na přípravě dobíjecí infrastruktury. Požadavky Enviropolu byly od začátku jasné. Nový nakladač musel nabídnout dostatek výkonu pro každodenní manipulaci s těžkým materiálem, současně však měl pracovat s minimální hlučností a bez výfukových emisí.

„Zákazník měl od začátku poměrně přesnou představu o tom, co od nového stroje očekává. Vedle samotného výkonu jsme řešili také specifickou výbavu pro provoz v recyklačním závodě a samozřejmě způsob dobíjení. Cílem bylo dodat kompletní řešení, které bude odpovídat skutečnému pracovnímu nasazení nakladače,“ vysvětluje Milan Jindáček ze společnosti Ascendum.

Dobíjení přizpůsobili pracovnímu režimu

Jedním z nejdůležitějších témat při pořizování elektrického nakladače byla otázka dobíjení. Volvo L120 Electric totiž v Enviropolu nepracuje podle jednoho neměnného scénáře. Někdy se věnuje především přesunům materiálu v rámci závodu, jindy musí operativně reagovat na příjezd nákladních automobilů nebo zvýšený objem zpracovávaného odpadu. V průměru přitom odpracuje přibližně 7 motohodin denně.

Tomu bylo potřeba přizpůsobit i samotnou dobíjecí infrastrukturu. Zákazník proto společně s dodavatelem navrhl řešení, které umožňuje průběžné dobíjení během pracovní směny. Nakladač tak nemusí čekat na úplné vybití akumulátorů a následnou dlouhou odstávku. Energii může doplňovat ve chvílích, kdy zrovna není pracovně vytížený, a udržovat si dostatečnou rezervu pro případ nečekaného nasazení.

„Dopředu nikdy přesně nevíme, jak bude pracovní den vypadat a kdy budeme nakladač nejvíce potřebovat. Proto jsme chtěli mít možnost dobíjet ho průběžně, aby byl kdykoliv připravený k práci. S Ascendem se nám podařilo navrhnout infrastrukturu přesně podle našich potřeb a celý systém dobře sladit s provozem závodu,“ říká Ing. Stanislav Mokrý, vedoucí správy budov společnosti Enviropol.

Samotný nakladač je vybaven lithium-železo-fosfátovými akumulátory (LFP) s celkovou instalovanou kapacitou 282 kWh, z nichž je využitelných 268 kWh. Výrobce udává podle charakteru nasazení orientační provozní dobu 5 až 9 hodin. Důležitější než maximální výdrž na jedno nabití je ale v tomto případě možnost energii pravidelně doplňovat. Konkrétní dobíjecí systém v Enviropolu disponuje výkonem 150 kW a nabití z 20 na 80 % zabere přibližně 70 minut. Baterie jsou umístěné v zadní části stroje za speciálním krytem. K samotnému elektromotoru je přístup řešený pomocí elektricky zdvíhané vrchní kapoty (aktivuje se spínačem u schůdků do kabiny).

Výbava podle potřeb recyklačního závodu

Na první pohled vypadá elektrické Volvo prakticky stejně jako jeho dieselový sourozenec. Robustní konstrukce, prostorná kabina a masivní výložník dávají tušit, že nejde o žádný ekologický „kompromis“, ale o plnohodnotný stroj pro každodenní použití. Provozní hmotnost modelu L120 Electric se podle výbavy pohybuje mezi 19,7 a 21 tunami. Výrobce pro něj uvádí jmenovitý výkon elektromotoru 228 kW, maximální vylamovací sílu 172 kN a statické překlopné zatížení při plném zatočení 13 tun. Nakladač využívá osvědčenou kinematiku pracovního zařízení Volvo Torque Parallel, která kombinuje vysokou vylamovací sílu s dobrým paralelním vedením pracovního nářadí.

Stroj dodaný do Enviropolu však má několik úprav, které souvisejí s charakterem zdejšího provozu. Tou nejviditelnější jsou plné pneumatiky. Na zemi se tu totiž běžně nacházejí ostré kovové úlomky, střepy, zbytky kabelů a další části rozebraných elektrospotřebičů. Pro klasické pneumatiky představuje takové prostředí riziko defektu, a právě proto zákazník zvolil tento typ pneumatik.

Dalším specifickým prvkem je vysokovýklopná lopata, díky níž nakladač dosahuje výsypné výšky zhruba 4.5 metru. Praktická je především při nakládce materiálu do vysokých korb nákladních automobilů. Ve výbavě nechybí ani systém technologického vážení s tiskárnou. Strojník tak má průběžný přehled o množství naloženého materiálu a může si přímo v kabině vytisknout příslušný záznam. O bezpečnost obsluhy se stará mimo jiné robustní ochranná mříž předního skla, která chrání pracoviště před případným odletujícím materiálem.

Ticho, které překvapí

Při pohledu na pracující nakladač si člověk rychle uvědomí, jak výrazně se elektrický pohon podepisuje na jeho projevu. Volvo se svižně rozjíždí, obratně mění směr a při akceleraci se ozývá jen charakteristické svištění elektrického pohonu. Žádný hluk motoru, žádné vytáčení do otáček při záběru do hromady materiálu. Přitom síly má stroj na rozdávání.

Plné pneumatiky drtí drobné úlomky odpadu, který se tu v pravidelných intervalech sype z návěsů. Nakladač materiál postupně zahrnuje do připravených boxů, odkud putuje k dalšímu zpracování. Vzápětí přejíždí ke spodní lince, kde se stará o nakládku materiálu na přijíždějící kamiony. Pracovní cykly jsou poměrně krátké, s častými změnami směru a opakovaným rozjezdem. Právě při takovém nasazení přichází ke slovu okamžitá odezva elektrického pohonu.

Jak se s novou technikou pracuje samotné obsluze? Podle strojníka Davida Cejpka bylo přizpůsobení elektrickému nakladači překvapivě jednoduché.

„Největší rozdíl je určitě v hlučnosti a v tom, jak rychle stroj reaguje. Má opravdu velkou sílu, při rozjezdu i při práci s lopatou je velmi svižný. Přitom ovládání je hodně podobné klasickému nakladači, takže jsem si na něj zvykl rychle. Tady máme krátké pracovní cykly, pořád se rozjíždíme, zastavujeme a měníme směr. V tomhle režimu se s elektrickým Volvem pracuje velmi dobře,“ hodnotí své zkušenosti David Cejpek.

Podobnost s konvenčními stroji co se týče konstrukce a upořádání kabiny je u výrobce Volvo záměrná. Cílem je maximálně zachovat známou ergonomii a logiku ovládání, aby přechod na nový druh pohonu nevyžadoval zásadní změnu pracovních návyků. Kabina L120 Electric proto nabízí uspořádání, na jaké jsou strojníci z kolových nakladačů této značky zvyklí. K dispozici mají pohodlné odpružené sedadlo, elektrohydraulické ovládání pracovního zařízení a dobrý výhled na pracovní prostor. Výhodou elektrického provedení jsou navíc nižší vibrace a výrazně menší hluk na pracovišti obsluhy.

Provozní náklady? Důležitý argument

Vedle pracovních vlastností hrála při rozhodování Enviropolu důležitou roli také ekonomika provozu. Elektrický nakladač sice vyžaduje vyšší počáteční investici, na druhou stranu má podstatně jednodušší pohonné ústrojí. Odpadají pravidelné výměny motorového oleje, palivových a olejových filtrů i řada dalších servisních úkonů spojených se spalovacím motorem. Výrobce v této souvislosti uvádí přibližně o 30 % nižší nároky na údržbu ve srovnání s dieselovým provedením.

V Enviropolu však těží ještě z jedné výhody. Na střechách závodu jsou instalovány fotovoltaické panely, takže část elektrické energie potřebné k dobíjení nakladače může pocházet z vlastní výroby. Právě propojení stroje s existující energetickou infrastrukturou podniku bylo jedním z argumentů, které při pořizování nového nakladače rozhodovaly.

„Hospodárnost provozu jsme si samozřejmě předem propočítali. Nešlo nám jen o samotnou spotřebu elektřiny, ale také o dlouhodobé náklady na údržbu a servis. Výhodou je, že část energie si dokážeme vyrobit sami díky fotovoltaice. Když se všechny tyto faktory sečtou, vychází nám elektrický nakladač jako zajímavé řešení i z ekonomického hlediska,“ vysvětluje Stanislav Mokrý.

Podle dosavadních zkušeností zvládne L120ka na jedno nabití pracovat po dobu celé jedné směny, ale jak již bylo řečeno výše, stroj tu dobíjejí průběžně a k úplnému vybití baterie za běžného provozu nedochází. Vlastní provozní náklady na motohodinu jsou dle odhadu Stanislava Mokrého určitě nižší v porovnání s původním dieselovým nakladačem. Zajímavé bude jistě jednou i nějaké dlouhodobé srovnání, kam se promítnou úspory, plynoucí z jednoduššího servisu a údržby.

Elektřina dává smysl i u velkých strojů

Zkušenosti z jihlavského Enviropolu ukazují, že elektrický pohon není dávno výsadou malých kompaktních strojů. Volvo L120 Electric nabízí výkon srovnatelný s dieselovým nakladačem stejné kategorie, přitom pracuje bez lokálních výfukových emisí a s výrazně nižší hlučností. To jsou vlastnosti, které mohou být zajímavé nejen v recyklačních závodech, ale také v průmyslových areálech, logistických centrech nebo provozech s častou manipulací v blízkosti budov.

Podstatné ovšem je, aby charakter pracovního nasazení odpovídal možnostem dobíjení. Právě v tomto směru je jihlavský příklad zajímavý. Zákazník zde nepřizpůsoboval pracovní režim možnostem elektrického stroje, ale společně s dodavatelem hledal způsob, jak elektrický nakladač začlenit do již fungujícího provozu. A soudě podle prvních měsíců práce se to podařilo.